Amazonit

Historie

Šperky z amazonitu jsou světu známé již více jak 3 000 let, jak dokládají nejstarší archeologické nálezy ze středního Egypta či Mezopotámie. Ještě starší jsou nálezy ze severu Mali (západní Afrika). Zde byly nalezeny ploché vrtané valounky vyrobené ze světle zeleného amazonitu, který pravděpodobně pochází z granitických hornin z oblasti Jabal Eghei v pohoří Tibesti v dnešní Libyi (severní Afrika). Je velmi zajímavé, že i přesto, že byl amazonit lidstvu dobře znám, žádný z učenců starověku, středověku ani staršího novověku se o něm přímo nezmiňuje. Pro vědecký svět tak byl popsán až začátkem 18. století.

Vlastnosti

Amazonit patří do skupiny živců: z mineralogického hlediska je zelenou odrůdou draselného živce (ortoklasu) zvaného mikroklin a jako jediný ze živců je triklinický. Mikroklin často prorůstá s albitem, takže je část draslíku v mikroklinu nahrazena za sodík z albitu. Množství dalších cizorodých příměsí způsobuje další barvy mikroklinu, takže se lze setkat rovněž velmi často s jeho šedou a hnědou variantou a dále například s růžovou, žlutou či vzácně i červenou. Jestliže je barva ovlivněna přítomností olova a rovněž vody (jak ukazují poslední výzkumy z roku 1985), pak nám vzniká právě odrůda amazonit se svou charakteristickou zelenou až zelenomodrou barvou. 

Původně se předpokládalo, že barva amazonitu je způsobena přítomnosti mědi, protože právě sloučeniny mědi jsou často zodpovědné za podobné barvy v jiných minerálech. Výzkumy A. Julga z roku 1998 rovněž uvažují o možnosti ovlivnit barvu přítomností alivalentního olova v barvě mikroklinu (amazonitu). Několik pozdějších prací považuje barvu amazonitu za důsledek přítomnosti olova rubidia a thalia, přičemž jen obsah samotného PbO (oxidu olovnatého) je u něj více než 1 %! Rovněž je stále nevyjasněná úloha dvojmocného železa. Tyto studie jasně ukazují, že barva amazonitu je důsledek několika proměnných faktorů a je dodnes předmětem mnoha analýz. Pro amazonit je tedy charakteristická zelená až modrozelená barva, ve které se střídají časté čočky bělavého (pertitu) albitu.

Jelikož amazonit patří mezi živce, je jeho tvrdost podle Mohsovy stupnice pouze 6. Amazonity jako drahý kámen tedy nejsou vhodné do šperků, které trpí vysokým otěrem, dále ani do šperků pro zákazníky, kteří se k nim chovají macešsky. Živce mají také výraznou štěpnost ve třech směrech, při případném pádu amazonitového šperku na tvrdou (betonovou, kamennou) podlahu je tedy dost pravděpodobné, že broušený kámen se vlastníkovi uštípne.

Výskyt

Amazonity, které se využívají na výrobu kabošonů a jsou následně vsazeny do šperků, se dnes nalézají především v Rusku (poloostrov Kola, ložisko Ploskogorskoye a Parusnaya) a dále na Urale (Ilmenské hory nedaleko města Miass, kde se těží od 18. století), v Etiopii, USA (Virginie a Colorado), Brazílii a na Madagaskaru.

Investiční potenciál

Absolutní raritou v oblasti drahých kamenů jsou transparentní (plně průhledné) amazonity, které byly nalezeny u vesnice Minh Tien v oblasti Yen Bai v severním Vietnamu. Dařilo se je zde sbírat přibližně čtyři roky a dnes jsou jejich nejhezčí kusy v hanojském muzeu. Dostupnost transparentních amazonitů v broušené (fasetované) formě je extrémně malá, protože naleziště poskytly pouze několik krystalů, které měly navíc průhledné jen okrajové partie. Na našem e-shopu zbývá posledních několik vzorků.