Historie
První historické zmínky o chrysoberylu pocházejí z Indie, kde byl oceňován pro svou krásu a zvláštní schopnost měnit barvu. V roce 1789 ho popsal německý mineralog Abraham Gottlob Werner jako nový minerál. Nejstarší zmínky o varietě alexandrit pocházejí z 19. století, kdy byl poprvé nalezen na Urale v Rusku roku 1830. Zajímavostí je, že alexandrit byl pojmenován na počest ruského cara Alexandra II. a stal se symbolem carské moci.
Vlastnosti
Chrysoberyl není odrůdou berylu, za kterou ho někteří považují. Beryl se svými odrůdami (smaragd, akvamarín, morganit, goshenit atd.) je hexagonální silikát, kdežto chrysoberyl je rhombický oxid. Chemický vzorec chrysoberylu je BeAl₂O₄. Chrysoberyl je ceněný nejen pro své krásné barevné variace, ale také pro svou odolnost, díky které je ideálním drahým kamenem do šperku. Tvrdost chrysoberylu podle Mohsovy stupnice 8,5 – je tak po diamantu, rubínu a safíru nejtvrdším drahým kamenem. Tento minerál je tak velmi odolný vůči poškrábání a mechanickému poškození. Má také poměrně vysokou hustotu.
Klenotnický chrysoberyl je transparentní až průsvitný, vyskytuje se však také v několika dalších barevných odstínech, nejčastěji v zelené, žluté až zlaté barvě. Jeho základní barva je obvykle způsobena přítomností železa v krystalové struktuře. Nejznámější varietou je alexandrit, který je známý svou schopností měnit barvu v závislosti na typu světla (tento fenomén je tak zvaný „alexandritový efekt“). V denním světle je alexandrit obvykle zelený nebo modrozelený, zatímco v umělém světle se mění na červený či purpurový. Další jeho známou varietou je kočičí oko, které vykazuje optický efekt zvaný chatoyance, tedy světlý pruh připomínající oko kočky, je-li kámen vybroušený jako kabošon. Žlutý chrysoberyl je pak zcela nedoceněný drahý kámen.
Geneze
Chrysoberyl je typickým minerálem vznikajícím v pegmatitech bohatých na beryllium, ale vyskytuje se i v metamorfovaných horninách. Jeho krystaly vznikají za vysokých teplot a tlaků v hlubokých geologických prostředích, kde se beryllium kombinuje s hliníkem a kyslíkem. Pegmatity, ve kterých se chrysoberyl často nachází, jsou známé tím, že obsahují velké krystaly minerálů, což umožňuje vznik drahokamových chrysoberylů.
Výskyt
Chrysoberyl se vyskytuje na několika místech na světě. Krásné vybroušené kusy pocházejí ze Srí Lanky z oblasti Ratnapura, dále z Brazílie – státu Minas Gerais, přesněji z oblastí jako Nova Era, Hematita a Itabira, kde se chrysoberyl vyskytuje také ve formě alexandritu. Ve státě Bahia se nacházejí kvalitní chrysoberyly, ale také příliš tmavé alexandrity. Dále se chrysoberyly nacházejí ve státě Espírito Santo.
Na Madagaskaru se klenotnický chrysoberyl, včetně jeho vzácných variet, jako je alexandrit a kočičí oko, nachází především v oblastech Ilakaka a Andranondambo. Ilakaka je místo známé především těžbou safírů, nachází se na jihozápadě Madagaskaru a je jedním z nejvýznamnějších nalezišť drahých kamenů v tomto státě. Druhým nalezištěm chrysoberylu je Andranondambo, což je oblast nacházející se v jižní části Madagaskaru.
V Tanzanii se naleziště chrysoberylů nachází na severu v oblasti Umba, je však možné ho taktéž najít v Myanmaru a velmi tmavé kameny vyskytují v Zimbabwe.
Světově nejlepší alexandrity pocházejí z Uralu v Rusku.
Imitace
Chrysoberyly jsou běžně imitovány jinými žlutými drahými kameny, jako např. topazem nebo citrínem, běžně se lze setkat i se safírem. Z uměle vyrobených imitací je nejobvyklejší sklo, syntetický safír a syntetický spinel. Odlišení prostým okem je problematické, pomocí přístrojů je to však rutinní záležitost.
Syntetická výroba
Syntetická výroba chrysoberylu je zvládnuta, nicméně synteticky se komerčně (s výjimkou alexandritu) nevyrábí.
Významné šperky
Chrysoberyl, hlavně jeho variety alexandrit a kočičí oko, se používají ve špercích po celém světě. Klenotníci oceňují alexandrit zejména pro jeho jedinečnou schopnost měnit barvy, což z něj činí jeden z nejvyhledávanějších a zároveň nejdražších drahých kamenů. Jedním z nejvýznamnějších alexandritových šperků je alexandritový prsten koruny Ruska, který je součástí sbírky korunovačních klenotů Ruského impéria. Tento prsten, zdobený obrovským alexandritem a diamanty, byl symbolem carské moci. Mimo Rusko jsou alexandrit a kočičí oko používány v různých typech luxusních prstenů, náhrdelníků a broží.