Diaspor

Historie

Diaspor je zajímavý a v současné době velmi populární drahý kámen. Často se lze setkat též s pojmenováním zultanit či csarit (oba tyto názvy jsou pouze obchodní označení diasporu). Diaspor byl objeven v roce 1801 ve středním Řecku. Název mu dal francouzský mineralog René J. Haüy, který jej pojmenoval podle řeckého slova diaspora (διασπορά), což znamená rozptýlení nebo rozklad. Toto jméno odkazuje na fyzikální vlastnost diasporu, který se při zahřátí nebo úderu rozpadá.

Ačkoli byl diaspor objeven už na počátku 19. století, jeho význam pro klenotnictví zůstával dlouhou dobu omezený a teprve v posledních desetiletích si získal pozornost díky své jedinečné schopnosti měnit barvu a vysoké čistotě krystalů, které byly objeveny v Turecku.

Vlastnosti

Diaspor je hydroxid hlinitý s chemickým vzorcem AlO(OH) a patří do skupiny minerálů boehmitu a gibbsitu. Jeho chemické složení je relativně jednoduché. Jednou z nejvýraznějších vlastností diasporu je jeho pleochroismus (schopnost měnit barvu podle úhlu pohledu) a změna barvy v závislosti na světelných podmínkách. Ve dne (při přirozeném světle) se může jevit jako zelenavý, olivově zelený či hnědožlutý, zatímco při umělém osvětlení přechází do růžových až červenofialových tónů. Tato unikátní schopnost změny barvy, známá jako alexandritový efekt, zvyšuje jeho atraktivitu pro použití ve špercích. Vzácně se lze u diasporu, který byl vybroušen do formy kabošonu, setkat s jevem kočičího oka.

Diaspor má relativně vysoký index lomu, který se pohybuje v rozmezí 1,702–1,750. Jeho tvrdost je podle Mohsovy stupnice  6,5–7. Dokonalá štěpnost diasporu ve směru paralelním s vertikálou znamená, že je náchylný k rozlomení při mechanickém namáhání. Kvůli této vlastnosti vyžaduje zvláštní opatrnost při řezání a zasazování do šperků. 

Geneze

Diaspor vzniká převážně v hydrotermálních ložiscích a metamorfovaných horninách, kde se tvoří společně s jinými minerály bohatými hliníkem. Zároveň je sekundárním minerálem (vzniká přeměnou primárních minerálů, zejména při zvětrávání bauxitových ložisek, která jsou hlavním zdrojem hliníku). Jeho geneze je úzce spjata s tvorbou minerálů bohatých hliníkem v tropických a subtropických oblastech, kde se vyskytuje bauxit.

Výskyt

Historicky bylo první naleziště diasporu objeveno v Řecku, ale v současné době pochází většina diasporů drahokamové kvality z Turecka. Turecký diaspor, obchodně známý jako zultanit nebo csarit, pochází z jediné komerčně významné lokality v pohoří Ilbir v západním Turecku. Tato naleziště jsou ceněna pro svou produkci vysoce kvalitních krystalů, které vykazují výraznou schopnost změny barvy a vysokou průhlednost.

Diaspor nalezený v Turecku u řeky Menderes v distriktu Yatağan v provincii Muğla je často průzračný, čistý a ve velkých krystalech. Jeho cena u větších a dokonalých kusů je velmi vysoká. Mimo Turecko byly menší krystaly nalezeny též v Myanmaru a Pákistánu.

Imitace

Diaspor je relativně často imitován apatitem, syntetickým barvoměnným sklem, syntetickým safírem atd. 

Syntetická výroba

Syntetická výroba diasporu je známa, ale pro klenotnické použití se nevyužívá.