Hackmanit 

Historie

Hackmanit byl objeven na konci 19. století ve Finsku a Kanadě. Jméno mu bylo uděleno na počest Viktora Hackmana (1866–1941), významného finského mineraloga a geologa, který přispěl k výzkumu severské geologie. Jeho objev byl zpočátku významný především mezi geology, nicméně zájem o hackmanit postupně vzrostl i v gemologii a mezi sběrateli drahých kamenů.

Vlastnosti

Hackmanit patří do skupiny minerálů ze skupiny sodalitu a jeho chemický vzorec je Na₈(Al₆Si₆O₂₄)Cl₂. Krystaluje v kubické krystalové soustavě a jeho krystaly jsou obvykle kubické nebo dodekaedrické. Tento minerál má podle Mohsovy stupnice tvrdost 5,5 až 6 a index lomu světla 1,48 až 1,50.

Hackmanit je obvykle růžový až fialový, přičemž jeho barva se může pohybovat od světlejších po tmavší odstíny v závislosti na obsahu dalších stopových prvků. Hackmanit je většinou neprůhledný, avšak některé kvalitní vzorky mohou být částečně průhledné. Zajímavé je, že jeho barva může být silně ovlivněna UV zářením, a proto hackmanit může ve tmě vypadat jinak než na slunci či pod umělým osvětlením. Nejvýznamnější charakteristikou hackmanitu je jeho tenebrescence, což je fenomén, při kterém hackmanit mění barvu, když je vystaven UV záření. Typicky se může ona barva měnit z fialové či růžové na světlejší odstíny, například šedobílou. Po odstranění UV záření se může původní barva vrátit. Tento jev je reverzibilní a může se opakovat bez omezení. 

Kromě tenebrescence hackmanit také často vykazuje silnou fluorescenci pod UV světlem. Může svítit intenzivní oranžovou, červenou, růžovou nebo bílou barvou v závislosti na specifické chemické kompozici. To jej činí oblíbeným minerálem mezi sběrateli, kteří jsou fascinováni jeho světelnými efekty.

Výskyt

Hackmanit se vyskytuje v metasomatických horninách bohatých na sodík, jako jsou karbonatity nebo sodalitické pegmatity. Jeho vznik je spojen s procesy metasomatické přeměny. Hackmanit se často vyskytuje společně s jinými minerály, jako je nefelin, lazurit a sodalit, se kterými sdílí podobné chemické složení a i krystalovou soustavu.

Klenotnicky využitelné hackmanity se vyskytují např. v provincii Badakhšán, kde byly nalezeny jedny z nejkrásnějších a nejcennějších vzorků. Tyto kameny mají často nádhernou fialovou barvu a silnou tenebrescenci. Další jeho naleziště je v oblasti Mont Saint-Hilaire v provincii Québec v Kanadě. Vzorky z této lokality jsou často známé silnou fluorescencí. Nachází se také v Grónsku či např. v Myanmaru. Menší výskyt hackmanitů je také v Rusku, Pákistánu a v některých oblastech v USA. 

Imitace

Hackmanit se ničím neimituje, kromě speciálních druhů skel, často je ale zaměňován za jiné členy skupiny sodalitu. 

Syntetická výroba

Synteticky se nevyrábí.