Kornerupin

Historie

Kornerupin je vzácný minerál, který se vyskytuje v barvách od světle žluté po tmavě zelenou, modrou, hnědou a někdy až téměř černou. Jeho název pochází od dánského geologa Andrease Nikolaase Kornerupa, který ho objevil v roce 1884. Vzhledem k jeho obtížné dostupnosti a relativně omezeným výskytům je kornerupin atraktivním především pro sběratele. Naopak mimořádně klenotnicky ceněné jsou nově objevené zelené a zelenomodré kornerupiny z Tanzanie. Ty se většinou objevují ve velikostech kolem 1 ct a cenově jsou výrazně dražší než žluté kornerupiny ze Srí Lanky či nahnědlé z Madagaskaru.

Vlastnosti

Kornerupin je borosilikát s chemickým složením Mg₃(Al₄Si₂)O₁₀(BO₃)₂. Krystalizuje v ortorombické (kosočtverečné) soustavě, což je patrné z jeho charakteristického krystalového tvaru. Typické krystaly kornerupinu jsou prizmatické, často s vertikálním rýhováním. Na Mohsově stupnici tvrdosti dosahuje hodnoty 6,5 až 7, což jej činí dostatečně tvrdým pro využití ve špercích.

Jednou z nejzajímavějších vlastností kornerupinu je jeho silný pleochroismus (krystal mění barvu při pozorování z různých úhlů, avšak nejedná se o alexandritový efekt). Tento jev je zvláště výrazný u vzorků se zeleným nebo modrým odstínem, u kterých pak může být viditelný přechod mezi zelenou, žlutou a modrou barvou. Kornerupin má index lomu v rozmezí 1,660 až 1,700.

Výskyt

Kornerupin se vyskytuje hlavně v metamorfovaných horninách, zejména v horninách bohatých na hliník a bor. Mezi jeho hlavní naleziště patří Srí Lanka, Madagaskar, Tanzanie, Barma a Indie. Většina drahokamových kornerupinů pochází ze Srí Lanky a zpravidla mají žlutou barvu. Na Madagaskaru jsou kornerupiny i 10 cm velké, problém je, že jejich nevzhledně hnědá barva je zcela vyřazuje z klenotnického trhu. 

Barva kornerupinu se odvíjí od přítomnosti různých prvků v jeho struktuře, zejména železa a titanu. Zelené a modré odstíny jsou obvykle způsobeny příměsí železa, zatímco hnědé a žluté odstíny mohou být způsobeny přítomností titanu. Zelená barva kornerupinu z Tanzanie je primárně způsobena ionty železa ve formě Fe²⁺ a Fe³⁺, které ovlivňují absorpci světla (tyto ionty určité vlnové délky světla absorbují). 

Vzhledem k jeho tvrdosti a optickým vlastnostem je kornerupin vhodný pro fasetové brusy, které zdůrazňují jeho brilanci a pleochroismus. Na trhu se nejčastěji vyskytují kornerupiny vybroušené do oválných, kulatých nebo podlouhlých tvarů. Vzhledem k tomu, že je kornerupin relativně vzácný, jsou kameny nad 5 karátů již velmi cenné. U zelených kornerupinu z Tanzanie je pak tato mez již 1 ct! Na kornerupinech se díky tomu, že obsahují paralelní duté kanálky, relativně často vyskytuje rovněž efekt kočičího oka.

Nejznámější naleziště kornerupinu jsou na Srí Lance v oblastech Ratnapura a Elahera, přičemž na obou těchto nalezištích se vyskytují především jako doprovodný minerál safírů. Dále se kornerupiny nacházejí na Madagaskaru v oblastech Ilakaka a Andranondambo a v Tanzanii v regionu Tanga, kde se konkrétně v oblasti okolo měst Lushoto a Handeni vyskytují vysoce kvalitní zelené kornerupiny. Jihoindická oblast Mysore (v současnosti Mysuru) je pak známá svou historickou těžbou kornerupinu, který se zde nachází spolu s dalšími drahými kameny, jako jsou rubíny a safíry. Kornerupin lze nalézt i v Myanmaru (Barmě) v oblasti Mogoku.

Úprava kvality

Jedinou známou úpravou kornerupinu je, že se u tohoto kamene olejují trhliny, aby se zvýšila jeho čistota.

Imitace

Nekvalitní prodejci ho mohou (někdy úmyslně, někdy nevědomky) zaměňovat za výrazně méně cenný apatit nebo sklo. Odlišení imitací a úprav kornerupinu je pro gemologa velmi snadné.

Syntetická výroba

Kornerupin se synteticky (uměle) nevyrábí. 

Investiční potenciál

Jelikož kornerupin není příliš známý široké veřejnosti, neexistuje v běžném oběhu mnoho šperků s tímto kamenem. Nicméně mezi sběrateli a znalci drahých kamenů je vysoce ceněn, a to jak pro svou vzácnost, tak pro své jedinečné optické vlastnosti.