Libyjské sklo 

Historie

Libyjské sklo je unikátní přírodní sklo, které pochází z oblasti Velké písečné pouště na hranicích mezi Egyptem a Libyí. Tento fascinující materiál je nejen krásný, ale také tajemný, protože jeho původ zůstává předmětem vědeckých debat. Libyjské sklo je známé svým průzračným až průsvitným zlatavě žlutým zbarvením a je ceněno jak sběrateli minerálů, tak i klenotníky.

Vlastnosti

Libyjské sklo je přírodní forma skla, která vznikla v důsledku extrémního tepla a tavení křemene přítomného v písku. Barva libyjského skla je typicky žlutá až zlatavě žlutá, která může přecházet v bílou. Libyjská skla jsou zpravidla průhledná až průsvitná, jen výjimečně jsou na trhu i zcela neprůhledné vzorky. Podle Mohsovy stupnice má libyjské sklo tvrdost přibližně 6,5 až 7 a jeho index lomu se pohybuje kolem 1,461 až 1,478. Velká většina libyjských skel obsahuje bílé chomáčky, které jsou tvořeny cristobalitem.

Cristobalit je jednou z vysokoteplotních forem oxidu křemičitého (SiO₂) a jeho přítomnost je důležitým indikátorem procesů, které vedly ke vzniku tohoto unikátního materiálu. Cristobalit se vytváří při velmi vysokých teplotách, které přesahují 1 470 °C, což je teplota potřebná k přeměně křemene na tuto vysokoteplotní formu oxidu křemičitého. Jeho přítomnost potvrzuje, že libyjské sklo vzniklo za extrémních teplotních podmínek, pravděpodobně v důsledku dopadu meteoritu nebo jiného kosmického tělesa, které způsobilo dostatečné zahřátí povrchového písku na křemičitý sklovitý materiál.

Geneze

Původ libyjského skla je záhadou, která zaujala vědce po celém světě. Existují dvě hlavní teorie o jeho vzniku. Podle jedné teorie vzniklo libyjské sklo v důsledku obrovského meteorického dopadu před asi 26 miliony let. Tento dopad vytvořil extrémní teplo, které roztavilo křemičitý písek na povrchu pouště, čímž vzniklo sklo. Podobné procesy vedly k vytvoření jiných typů tektitů po celém světě. Tato teorie je podporována přítomností stopových prvků, které jsou spojovány s mimozemskými materiály, jako je iridium. 

Druhou teorií je, že libyjské sklo mohlo vzniknout díky pozemskému procesu, jako je například fúzní reakce způsobená vulkanickou činností, nebo vzácné přírodní události, která vytvořila dostatečné teplo k roztavení písku bez potřeby meteoritického dopadu. Ať už je jeho původ jakýkoliv, proces tvorby libyjského skla zahrnoval velmi vysoké teploty, které přesahovaly 1 700 °C, tedy teplotu potřebnou k roztavení křemene.

Výskyt

Libyjské sklo se nachází v oblasti Velké písečné pouště, konkrétně v oblasti známé jako Libyjská poušť, která leží na hranicích mezi Egyptem a Libyí. Tento region, který je součástí Sahary, je známý svou extrémní izolací a nehostinným prostředím, což významně ztěžuje sběr tohoto unikátního materiálu, navíc se naleziště lybijského skla nalézá v politicky mimořádně nestabilní části světa.

Hlavní naleziště libyjského skla se rozkládají na ploše více než 6 500 km², kde se sklo nachází v podobě různě velkých úlomků rozesetých po povrchu pouště. Největší nalezené kusy mohou vážit až několik kilogramů, ale většina nálezů je mnohem menší. Libyjská poušť je jediné známé naleziště tohoto druhu skla na světě, což dodává materiálu na vzácnosti a hodnotě.

Imitace

Vzhledem k atraktivitě a vzácnosti libyjského skla se na trhu mohou objevit i imitace tohoto materiálu. Imitace jsou často vyráběny z běžného skla, které je barveno nebo jinak upravováno, aby se podobalo pravému libyjskému sklu. Takové imitace však obvykle postrádají specifické vlastnosti přírodního libyjského skla, především typické inkluze.

Významné šperky

Jedním z nejvýznamnějších šperků, které obsahují libyjské sklo, je brož, kterou nosila Tutanchamonova matka, královna Alchetaton (Nefertiti nebo Kija). Tento šperk byl nalezen v Tutanchamonově hrobce a obsahuje výrazný kus libyjského skla zasazený do středu brože. Tato brož je velmi důležitá z historického hlediska, protože potvrzuje, že libyjské sklo bylo ceněno a používáno již ve starověkém Egyptě.

Dalším významným příkladem jsou různé artefakty a šperky nalezené v hrobkách faraonů a šlechticů, ve kterých bylo libyjské sklo používáno jako symbol slunečního božstva Ra. Díky svému zlatavému lesku bylo považováno za posvátný materiál, který měl spojitost se sluneční energií.

V moderním klenotnictví je libyjské sklo stále oblíbené a používá se v exkluzivních špercích, které navazují na starověké tradice. Tyto šperky jsou často navrhovány jako unikátní kousky, které zdůrazňují přirozenou krásu a vzácnost tohoto materiálu.