Zirkon

Historie

Přírodní zirkony jsou v České republice neprávem zcela opomíjené drahé kameny. Jejich zajímavou vlastností je jejich extrémně vysoký index lomu světla, vysoká brilance a s ní spojená vysoká disperze, která způsobuje, že zirkony mají brilanci (při správných proporcích výbrusu) zcela stejnou např. s vybroušeným diamantem. V přírodě se vytvářejí dlouze i krátce prizmatické krystaly zirkonů protažené podle osy c, většinou zakončené pyramidálními plochami. 

Je rovněž zajímavé, že zirkony patří mezi nejstarší známé minerály na Zemi, v jižní Austrálii v oblasti Jack Hills totiž byly nalezeny zirkony, jejichž stáří vědci vypočetli na neuvěřitelných 4,4 miliardy let (stáří Země je 4,54 miliardy let). Tyto zirkony z Jack Hills ale bohužel nemají klenotnickou kvalitu. Jméno zirkonu je pravděpodobně odvozeno od slova zargun; v perštině se tak nazývá zlatožlutá barva, která je u klenotnických zirkonů nejčastější. 

Vlastnosti

Chemický vzorec zirkonu je ZrSiO₄ (silikát zirkonia). Jeho barva je způsobena celou řadou dalších prvků, tedy Fe, Mg, Al, Sr, Ta, (OH), přičemž z těch zajímavějších uveďme např. uran nebo thorium. Obsahy těchto radioaktivních prvků jsou natolik nízké, že nezpůsobují žádné zdravotní riziko; snad jedinou výjimkou jsou sytě zelené zirkony, které mají vyšší obsah uranu, takže mohou teoreticky způsobit zdravotní komplikace především brusičům, kteří vdechují jeho prach zejména při leštění tohoto drahého kamene. Na druhou stranu se v klenotnictví využívají zejména modré, žluté, růžové a bezbarvé zirkony, u kterých se ničeho nemusíme bát. 

Drobnou nevýhodou zirkonu je jeho nižší tvrdost ve srovnání s diamantem, safírem či rubínem. Zirkon má podle Mohsovy stupnice tvrdost „pouze“ 7–7,5, což znamená, že zirkony jsou stále tvrdší než např. tsavority či tanzanity, a jsou dokonce tvrdší než křemen a jeho odrůdy. Pokud jsou tedy zirkony použity ve šperku, kde jsou dostatečně chráněny proti otěru (např. v náušnicích či závěsech), obejde se nošení šperku bez jakýchkoli komplikací. U prstenů je dobré, když jsou zirkony jako centrální kameny chráněny anebo jsou na ně nositelky přiměřeně opatrné (např. sundávají si prsteny při práci na zahrádce, v lomu, dole atd.).

Výskyt

Obecně se zirkony vyskytují v nefelinitických syenitech a jejich pegmatitech, kde tvoří izometrická zrna. V ostatních vyvřelinách tvoří dlouze prismatické krystaly. Rovněž jsou typickou akcesorií (minerálem, který se vyskytuje velmi řídce) kyselých intruziv, žul, granodioritů apod., zatímco v bazikách a ultrabazikách téměř chybí. Zirkon se velmi často vyskytuje v pegmatitech a karbonatitech. Hromadí se též v mořských sedimentech (plážové písky). 

Klenotnické zirkony (tedy ty využitelné jako drahé kameny) se nejčastěji získávají z tzv. rozsypů, což jsou zvětraliny, které přešly do náplavů řek, které je vytřídily, zakulatily a někde usadily v sedimentu. Zde jsou pak těženy. Tyto místa jsou především na Srí Lance, v Barmě, Austrálii, Nigérii, Tanzanii a dalších státech. Bezbarvé zirkony nalézané v oblasti Matara na Srí Lance jsou označovány jako Matara diamanty (s diamanty jako minerálním druhem však nemají nic společného). 

Úprava kvality

U hnědých zirkonů z Kambodži je možné změnit barvu z hnědé na krásně modrou, jsou-li vyžíhány (vypáleny). Tyto modré zirkony mají svůj speciální název – starlit. Je-li tepelná úprava provedena nekvalitně, může se stát, že je modrá barva nestabilní a časem může šednout. 

Imitace

V Čechách, ale bohužel i ve světě se můžete velmi často setkat s tím, že je přírodní zirkon zaměňován za „umělý zirkon, syntetický zirkon či jen zirkon“. Ve skutečnosti je tato záměna způsobena neznalostí obchodníků a klenotníků, kteří Vám kámen prodávají. To, co Vám nabízejí, je ve skutečnosti synteticky (uměle) vyrobená kubická zirkonie, která se v klenotnictví běžně využívá jako levný drahý kámen. V následující tabulce jsou přehledně shrnuty vlastnosti obou drahých kamenů.

Dále se lze setkat s názvy jako kubický zirkon (nesmysl, zirkon je tetragonální) či zirkonium (což je kov, prvek, který se v klenotnictví jako drahý kámen určitě nevyužívá).

Syntetická výroba

Synteticky se klenotnický zirkon průmyslově nevyrábí, experimentálně je výroba zvládnuta fluxní metodou.